C          Dmi7/G    Emi7 C C4sus C
1. Na kavalec pad' jsem na záda
    Emi/C         Dmi7/G      C  C4sus C
   se vzpomínkou na civilní zvyky,
                       Dmi7/G Emi7 C C4sus C
   co chlapa vlastně všechno napadá,
        Emi/C         Dmi7/G       C  C4sus C
   když od holky je přes půl republiky,
           Emi7/C                      Dmi7/G
   "život nejsou jenom lásky," včera tvrdil jeden pán
      F         Emi/C  Dmi7/G   C   C4sus C
   a mimovolně rukou blejskal hvězdy,
                                Dmi7/G Emi/C C
   v duchu počítal jsem do sta, oči   dokořán,
      Emi7/C       Dmi7/G     C    C4sus C
   a díval se mu přes ramena ke zdi.

2. Na zeď někdo napsal "Honza Zuzanu má rád",
   no, a to je právě tvoje jméno,
   to se mu to mluví, když večer půjde spát
   domů se svou právoplatnou ženou,
   on miluje svou práci a pevný denní řád
   a mě čím dál, tím víc svrbí dlaně,
   jakpak k tomu přijdu, že já mám mít rád
   místo tebe mundur a své zbraně.

3. Milovat se přece nedá na povel
   a do hlavy mi nikdo nevidí,
   je to vlastně směšný, že se těším na befel,
   tam rozdávaj' pozdravy od lidí,
   každá tvoje řádka je pro mne pevný bod,
   že náhoda i rozum život řídí,
   proč milovat kus kovu, stejnokroj a pár bot,
   místo toho mám rád prostě lidi.