D
1. Za strání porostlou planým vínem
         Emi
   je z kamenů na potoce hráz,
                               A7
   tam začíná, skryt borovým stínem,
            D
   do země nikoho sraz.

2. Území pro náhodný známý,
   naivní a poctivej svět,
   kde světákům z bot čouhá kus slámy
   a víly nesvedeš hned.
       D                         Emi7    A7                  D
R: Je loukou plnou rozkvetlých sluncí a možná něco, jako je mech,
      Emi7               A7             D
   i tůněmi, kde číhají sumci v tvých snech,
                            Emi7       A7                    D
   ta zem neleží za velkou louží, je pro všechny a není to stát,
                          Emi7       A7      D
   zem nikoho a každýmu slouží, kdo má lidi rád,
        Emi7 D Emi7 A7 D
   ohohó ...

3. Máš-li místa na duši bílý,
   kam zatím život ti nedosáh',
   ač zkouší vejít každičkou chvíli
   s inkoustem na manžetách.

4. A pakliže ty místa tam zbyly,
   i navzdory těm, co mají zlost,
   i navzdory těm, co všude byli,
   jsou do země nikoho most.
R: