Ami                     Emi Ami F Ami F        E
1. V zahradě pod vrbou smuteční  seděli    tiše jak pěna
       Ami                      Emi      Ami F Ami F     Emi Ami
   tři andělé - dva byli skuteční, ten třetí  byla moje žena,
             D      G          Ami       D      G     Ami
   [: přisednout neměl jsem odvahu, mlčeli patrně o mně,
                                Emi Ami F Ami  F        Emi Ami
      duši mám čistou jak podlahu  po plese v Národním domě. :]

2. Určitě skončili u cifer, sčítajíc všechny mé hříchy,
   až si to přebere Lucifer, nejspíš se potrhá smíchy,
   [: obloha zčernala sazemi z komínů vesmírných lodí,
      dokud jsou andělé na Zemi, nic zlého se nepřihodí ... :]