E                H7            E               H7
Šel jednou lovec oborou domů, ton, ti-ron-ton-ton,
E                H7            E               H7
uviděl dívku ve stínu stromů, ton, ti-ron-ton-ton.
F#mi     C#mi   F#mi       C#mi
Sedne si k ní a hned se jí ptá,
A         E      A       H   E    H7         E
jestli se od něj políbit dá, ton, ti-ron-ton-ton.

E                H7            E               H7
Můj milý pane, dívenka na to, ton, ti-ron-ton-ton,
E                   H7            E                 H7
chráním svůj poklad dražší než zlato, ton, ti-ron-ton-ton.
F#mi    C#mi   F#mi      C#m
Lovec hned oči rozdychtěné,
A         E      A     H   E    H7         E
ona  že nikdy, ona že ne, ton, ti-ron-ton-ton.

E                H7            E               H7
Měsíc už háje pokropil mědí, ton, ti-ron-ton-ton,
E                H7            E               H7
ti dva tam stále pod stromy sedí, ton, ti-ron-ton-ton.
F#mi    C#mi   F#mi      C#m
Lovec jí šeptá, co že by rád
A         E      A       H   E    H7         E
ona že možná, ona že snad, ton, ti-ron-ton-ton.

E                H7            E               H7
Srnky jdou pít a copak to vidí, ton, ti-ron-ton-ton,
E                H7            E               H7
na měkké trávě stíny dvou lidí, ton, ti-ron-ton-ton.
F#mi    C#mi   F#mi      C#m
Dva hlasy slyší sládnout jak med,
A           E      A        H     E    H7         E
chceš mě mít ráda ? Ano, a hned, ton, ti-ron-ton-ton,

E                H7            E               H7
A když je ráno, na jitřní zvoní, ton, ti-ron-ton-ton,
E                H7            E               H7
dívenka vzdychá, slzičky roní, ton, ti-ron-ton-ton,
F#mi    C#mi   F#mi      C#m
Ale než najde ztracenou řeč,
A         E      A        H   E    H7         E
lovec už spěchá na novou leč, ton, ti-ron-ton-ton.