A                 A7maj      A7               Hm
Půjdu modravým údolím, půjdu po skalách nebo pouští,
 Hm5-          A               Hm7/5-     E7      A
cest, těch je bezpočet vedou tam i zpět, Bůh ví, kam.

Půjdu silnicí k zahradám, půjdu pěšinou, lesním houštím,
cest, těch je nespočet, vedopu tam i zpět a pár jich znám.

Hm        Hm7maj D6  
Někdy je lepší jít po těch 
E7        A7maj 
které, se klikatí a vedou chvíli tmou.
Hm        Hm7maj D6        E7        A7
Člověka mockrát  právě ty nejkratší zrádně zavedou.

    D       E7             C#m        Hm            E7    A7maj
Náš úkol je mít vždycky správný cíl, znát kde svět má rub a líc.
 D         E7          C#m        Hm         E7        A
Nést tíhu dnů, kdy máš málo sil, jít, jak se dá a nic víc.

Půjdu krajinou skřivaní  půjdu obtěžkán zemskou tíží,
cest, těch je bezpočet, kterou brát se vpřed v tom je vtip.

Půjdu krajinou havraní, půjdu, neboť můj čas se blíží,
stát nechci opodál a čím dojdu dál, tím líp.




Do všech stran cesty pádí, i tam, i tam, i tam,
lidé říkají rádi, tu znám, tu znám, tu znám,
lidé dálkami měří svou touhu, lásku, svět,
člověk na cestě věří, že dojde tam i zpět.

Cesty vedou tě stepí i výškou hor a skal,
lidé nejdou jak slepí a tím jdou dál a dál.

Do všech stran cesty vedou je žár, je mráz, je sníh,
kousek za tebou jedou tvůj sen, tvůj pláč, tvůj smích,
cesty poutají dálky, když dálka dává smír,
vedou bitvy i války a mírem krášlí mír.

Do všech stran cesty míří ta tam, ta dál, ta blíž,
věčná dálka je smíří, jsou tím, čím jsou, vždyť víš,
člověk dálkami měří své touhy, lásky díl,
lidé na cestách věří, že dálka dál jim bdí.

Cesty vedou tě stepí i výškou hor a skal,
lidé nejdou jak slepí a tím jdou stále a dál.