G               C
Stříhali dohola malého chlapečka
Ami                     D
kadeře padaly k zemi a zmíraly
G                  C
kadeře padaly jak růže do hrobu
D                 Ami      Emi
železná židle se otáčela.
G               C
Šediví pánové v zrcadlech kolem stěn
Ami               D
jenom se dívali, jenom se dívali
G                   C
že už je chlapeček chycen a obelstěn
D                 Ami        Emi
v té bílé zástěře kolem krku.
G                      C
Jeden z nich, kulhavý učitel na čelo
Ami               D
zasmál se nahlas a všichni se pohnuli
G                 C
zasmál se nahlas a ono to zaznělo
D                    Ami           Emi   (mezihra: C  Am7  D   G)
jako kus masa když pleskne o zem.
G               C
Učeň se dívá na malého chlapečka
Ami               D
jak malé zvíře se dívává na jiné
G              C
ještě nechytit a rváti si z cizího
D       Ami      Emi
a už přece.
G                   C
Ráno si staví svou růžovou bandasku
Ami              D
na malá kamínka, na Vincka chcípáčka
G                 C
a proto učňovy všelijaké myšlenky
D                      Ami             Emi
jsou vždycky stranou a trochu vlažné.
G                    C
Toužení svědící jak uhry pod mýdlem
Ami             D
toužení svědící po malé šatnářce
G                 C
sedává v kavárně pod svými kabáty
D                 Ami       Emi
jako pod mladými oběšenci.
G                C
Stříhali dohola malého chlapečka
Ami                D
dívat se na sebe, nesmět se pohnouti
G                  C
nesmět se pohnouti na židli z železa
D         Ami      Emi    
už mu to začlo.             dohra :  C Ami7    D   G