Emi
R: Leží na zemi a zpívá,
   leží na zemi a přemítá,
   leží, do nebe se dívá,
   je-li pravda stále ukrytá
   jen tam…?
   Emi
   Tělo do země mu vrůstá,
   stromy kořenů ho vítají,
   oči otevřou i ústa,
   pohledem se zeptají:
   „Jsi sám?“

   E               E4sus
1. Tělo do země mu vrůstá,
   E          E4sus
   až někam k pramenům,
   E                E4sus
   tiše říkají mu: “Zůstaň,
   E    E4sus
   své žízně
   E
   zbav se a podívej…
   E4sus     E         E4sus
   Vstříc ti jdou ruce kořenů,
   E
   nech se obejmout
     E4sus E       E4sus E
   a s mízou stoupej výš a výš…“
R:

2. Staň se javorem a vnímej,
   jak šeptá listoví,
   nad vrcholy hor se vznes
   na křídlech ptáků,
   jako batole se dívej,
   vítr ti napoví,
   na své zavolej
   a úctu vzdej jim.
   Jak? Víš sám…

   Emi
   Lado!
   Živo!
   Rode!
   Velese!

R:
3. Tělo do země mu vrůstá,
   až někam k pramenům,
   tiše říkají mu: „Zůstaň,
   své žízně zbav se a podívej…
   Vstříc ti jdou ruce kořenů,
   nech se obejmout
   a s mízou vzhůru stoupej,
   staň se javorem a vnímej
   jak šeptá listoví,
   nad vrcholy hor se vznes
   na křídlech ptáků,
   jako batole se dívej,
   vítr ti napoví,
   na své zavolej
   a úctu vzdej jim.
   Jak? Víš sám…“

   Lado!
   Živo!
   Rode!
   Velese!