C     F          C
1. Ten širý proud jak přejít mám,
           Ami Dmi        G
   proč neumím se nad něj vznést,
                 Emi  F          Emi
   ach, člun tak mít, ten řídit znám,
     F          G               C
   v něm lásku svou bych chtěla vézt.

2. Jak kamení, jež působí,
   že potápí se celý prám,
   tak těžká zdá se, bůh to ví,
   má láska zlá, co v srdci mám.

3. Vždy,když se láska rozvíjí,
   rubínů zář se line z ní,
   však jako krůpěj pomíjí
   pod letní výhní sluneční.
      A       D        A  
4. Až něžnou růži spatříš kvést,
          F#mi Hmi   E
   co trny zájem oplácí,
           C#mi  D          C#mi
   nenech se krásou klamnou svést,
     D        E        A
   hleď, ruka má teď krvácí.

5.=1.