(Nejlépe od ami s capo3)

   Am                     C
Po zasmušilé pustině jel starý honec krav,
    Am                        C
den temný byl a ševelil dech větru v stéblech trav.
   Am               Am6      Am7           Am6
Tu honec k nebi pohleděl a v hrůze zůstal stát,
     F                           Am
když z rozedraných oblaků viděl stádo krav se hnát.
      
          C        Am
R.: Jipijaé jipijajou,
       F        Dm     Am
    to přízraky táhnou tmou.

Ten skot měl rohy z ocele a oči krvavé
a na bocích mu plápolaly cejchy řežavé
a oblohou se neslo jeho kopyt dunění
a za ním jeli honáci až k smrti znavení.

         C        Am
R.: Jipijaé jipijajou,
       F        Dm     Am
    to přízraky táhnou tmou. 

Ti muži byli zsinalí a kalný měli zrak
a marně stádo stihali jak mračno stihá mrak
a proudy potu máčeli jim tvář i košili
a starý honák uslyšel jejich jekot kvílivý.

          C        Am
R.: Jipijaé jipijajou,
       F        Dm     Am
    to přízraky táhnou tmou.

Tu jeden honec zavolal a pravil: „pozor dej!"
svou duši hříchu uvaruj a ďáblu odpírej,
bys nemusel pak po smrti se věčně věků štvát
a nekonečnou oblohou to stádo s námi hnát.

         C        Am
R.: Jipijaé jipijajou,
       F        Dm     Am
    to přízraky táhnou tmou.
       F        Dm     Am
    To přízraky táhnou tmou.