G
1. Nějak zaléhá mi v uších,
      Gmaj7                    C
   to vítr do nich možná zabloudil
     Ami          G
   a tuším o čem zpívá
         Emi
   Už mě dávno nezkouší
   Hmi
   učitelé školní
     C            Ami      G
   a dospělost mi bránu otevírá
   Ami                   G
   S druhým pivem, první kuráží
   C             G         D
   trhám v teple zapuštěný kořen
   Vratkou lodí plujem blamáží,
   k čemu že byl mladý člověk stvořen?

2. Někdo sukni mámy pustí,
   jiného z ní musí utrhnout,
   je blázen kdo se brání
   Přitom stačí trocha štěstí,
   vítr aby začal správně dout
   do plachet poznávání
   Vzal jsem rozum pevně do dlaní,
   pohladil a stiskl obě pěsti
   Přitáh uzdu svému zpívání,
   příliš moudra neposlouží ke cti

          G            Gmaj7       C
R: Tak se dívám, kolik věcí ve mně odkvétá
   Takhle asi končí jaro mého života
        Ami                       D
   Když dobré víno druhým douškem zachutná,
                    Emi      F            D   C      G
   proč držet starý zvyk, je hloupostí ho pít po troškách

3. První láska už je pasé a druhá ta se doživotní zdá,
   jak pevně tomu věřím
   Je mi více nežli jasné, po čem toužím nemusí se stát,
   tak raděj dvakrát měřím
   Ve dvou se to vážně táhne líp, člověk si pak trochu více troufá
   S deštěm v zádech půjdem mnoho dní cestou, která navíc prudce stoupá

R: Tak se dívám...