Lásko, mně ubývá sil

Pavel Bobek

      G                                                          
1. Já sám pozdě večer jsem do sálu vešel,sedl za stůl a uslyšel 
    D   Ami              D
smích, krásná se zdála a na mne se smála,
           Ami         D        G                      
já se jen zeptal, jak říkat jí smím,
 jestli chceš, tak mi tykej a jak chceš mi říkej,   
                   G7       C    
 máš-li touhu, tak líbat mě smíš,
     D  
   a bílá jak svíce už neřekla více, 
                            G
   já se díval, jak sedá si blíž.  
   
      G      
2. Pak jsem ho spatřil, on k silákům patřil,                       
                           D
   a vzápětí zamířil k nám,
          Ami         D      
   já cítil, jak blednu a dech můj se krátí,
          Ami         D        G
   já malý byl a byl jsem sám,
   to, co potom se stalo, mě úplně vzalo
                 G7        C 
  měl začít a právem mě zbít,
      D
  však zničil mé plány, řek' namísto rány
                             G
   slov pár, dodnes slyším je znít.

            G                C
R: Řekl jí:"Lásko, mně ubývá sil,
                                     G
   já říkal si dávno, že bídným jsem byl,
       C
   já cítil se králem, teď chudák jsem málem
                             G
   a v mlhách se ztrácí můj cíl,"
             D               G     A
   řekl jí:"Lásko, mně ubývá sil."

    A
3. Dál vím, že zmizel jak spadané listí,
                           E
   ale jeho stín nezmizel s ním,
           A7              E
   my jsme dál tu hru hráli a ve dveřích stáli,
   A7           E        A  
   i tam s námi stál ten stín,
   A
   byla krásná jak nebe, já slyšel sám sebe,
                    A7      D
   jak si říkám, že nepůjdu dál,
   E
   Už nevím nic o ní, jen hlavou se honí
                                 A
   těch slov pár a stín, co tam stál.

R:   
    A                D
R: Řekl jí:"Lásko, mně ubývá sil,
                                      A
   já říkal si dávno, že bídným jsem byl,
       D
   já cítil se králem, teď chudák jsem málem
                             A
   a v mlhách se ztrácí můj cíl,"
             E7               A
   řekl jí:"Lásko, mně ubývá sil."