Cestou z hospody

Nedvědi

Až jednou zase zvesela z hospody půjdem 
vezmu si harmoniku přes kabát 
a oblaka se budou červenat studem 
za ty písničky, co budem hrát 
 
Až jednou zase v náladě z hospody půjdem 
bude do kroku nám buben znít 
hvězdy začnou blednout na nebi rudém 
a my si počkáme až na úsvit 
 
R: Cesta má se líně kroutí jak se žitím prodírám 
   a najednou tu máme konec pouti, 
   stáhnou roletu a zavřou krám 
 
Když tak denně chodím kamenitým polem 
probírám hlušinu a ztvrdlej jíl 
ať se na to dívám horem nebo dolem 
to pro mě nikdy nebyl ten správnej styl 
 
R: Cesta má se líně kroutí... 
 
Však si odpočinu od tý dřiny věčný 
až dneska svoje ovce dostříhám 
stavím se u jedný pihovatý slečny 
a spolu vyrazíme na slušnej flám 
 
R: Cesta má se líně kroutí... 
 
Někdy je moc nutný neztratit šťávu 
a dělat všechno, co si usmyslíš 
a i když si máš o trám rozmlátit hlavu 
přeci se kvůli tomu neshrbíš 
 
R: Cesta má se líně kroutí... 
 
To nejhorší, co vůbec udělat můžeš 
je ztratit veškerej svůj mužskej cit 
svou duši navlíct do hovězí kůže 
a nechat kamarády, ať jdou sami pít 
 
R: Cesta má se líně kroutí...