Anonym

Monika Absolonová

V panelhausu bydlím - skvělí prostředí
Spořádanejch lidí plnej dům
Vždycky večer cestou domů do osmýho poschodí
Dočítám se z novin výtahů

Kdo jsem já
A koho ti teď připomínám
Jak to mám
Co mně vlastně autor touží sdělit
A kam odejít mám

R: Hej pane anonyme já tě znám
   Máš prostě mladý holky rád
   Svý texty do výtahu můžeš psát

Teď pět dní a nocí výtah v přízemí
Stojí dveře nejdou otevřít
Soused pro svý divný psaní našel nový zázemí
Posílá je poštou a má klid

Je v tom sám
Tenhle styl mě nepobaví
Tentokrát
Já mu píšu, že se touhle
Bolestí neproslaví
Neproslaví
Neproslaví

R: (2×)

Nic se ti nemůže stát
Nemůže stát
Nemůže stát, to néjejé
Jseš kámoš i táta já tě znám