Znáš to líp než já, slova jsou bláznivá
Vymyslela jsem si jenom jednou
jednou božskou zábavu,
zbývá mi už jen chvilka s vytouženou představou
Musím se smát, jak hluboký tón
pod prahem slast má kouzelná moc,
A on se tváří, že tak to má rád,
oči mu září až mám z neho strach,
člověk někdy ituici odhodí rád za hlavu,
neříkám to proto, abych zničila tu náladu,
musím se smát pro vědomí,
medovej hlas,ta snadno jsem k mání

Bláznivá jsou slova,
smyslem si pohrávám
Medová říše plná svítání
Jakási chvíle čeká,
neslyší klid,
před bouří spí přímo v ní.

Kolem ticha mračna zdání o útesy rozbíjím,
tlukot srdce poklid ruší,
představy sve dopíjím,
v podvědomí jsou kola tmavá,
pod prahem slast, má touha zvaná,
nač kazit co nás oba blaží, skutečnost to spolyká,
lenivé dny, kdy se štěstí rozpustilo v myšlenkách
Musím se smát
jak hluboký tón
pod prahem slast má kouzelná moc,
A on se tváří, že tak to má rád,
oči mu září až mám z neho strach