Nedivte se

Jiří Schmitzer

Tak jsem si myslel, že už přesně vím, jak žít 
Že už přesně vím co chci či nechci mít, 
večer klidně uléhat a ráno ještě klidněji vstávat 
a s rozvahou si brát a s rozvahou také dávat 

Jó, to se lehce mluví, lehce řekne 
a když to zazní z úst tak je to jasné, pěkné 
i sám Golem snad časem svou sílu ztratí 
a co bylo tak se v opak náhle zvrátí 

Nesuďte mě, prosím lidé za čin 
že jsem vzteky roztrh šátek matčin 
že snad posté otcovu hůl pálím 
že se opíjím a jenom válím. 

Nedivte se, co ten chlapec činí 
nevěřím vám, že jste zcela jiní 
v hněvu člověk vytrhá, co léta sází 
a kde by moh jít zpříma, zbytečně se plazí 
v hněvu člověk vytrhá, co léta sází 
a kde by moh jít zpříma, zbytečně se plazí