D       Em    A   D    D     Em    A   D
Lodička pluje po Labi a kolem samé Polabí,
D       Em    A  D             Em    A    D
a kolem samé zahrady s dědečkem Řípem za zády.
D       Em    A   D    D         Em    A   D
Lodička pluje po vodě v tichoučké mírné pohodě,
D       Em        A  D          Em      A      D
a když se k břehu přiblíží zahradu Čech si prohlíží.

         Em        A     D         Em      A
Ach to je krásy, to je vůní, obzory dálka opíjí,
         Em           A         D     Em     A    D
vysoké nebe v hloubce tůní, Mělnickým vínem připíjí,
D        Am      D     G    Em       Am    D   G Em
země je štědrá, volně dýchá, barevnou náruč otvírá,
         C             D C          C
široké Labe nepospíchá a sluncem oči přivírá.

Na lukách tančí motýli, stébla se vánkem nachýlí,
když kdesi v dálce pod strání nákladní vlak si uhání.
Stromy se vždycky po roce sklánějí tíhou ovoce,
když podzim barvy namíchá a rána mlhou zadýchá.

Po řece plují spousty lodí jak po veliké dálnici,
naloží všecko co se hodí a jedou k státní hranici,
hranice řekne račte dále a závora je nahoře
a lodi potom plují stále po velké řece do moře.

Když vracejí se po Labi, sirénou zdraví Polabí,
ty břehy samé zahrady s dědečkem Řípem za zády.
Břehy jim zvolna pokynou laskavou rukou máminou,
a vůní kterou rozdává zahrada Čech jim zamává,
a vůní kterou rozdává zahrada Čech jim zamává.