C              D
1. Ještě před chvílí
                G              C
   myslel jsem, že tě už dobře znám
              
   se všema chybama
           D        H     
   co ani sama nepřiznáš.
   
   C               D
   Stačil okamžik jen
              G                C
   pořád jsem doufal, že je to hra
             
   který se budeme
           D       H  
   už brzo jen oba smát.
   
    C            D
R: Óó před sebou mám
            G           C
   najednou cizí neznámou tvář
                D
   krutou a studenou
             H       
   i když se pořád usmívá.
           C            D
   Z vlasů máš ostnatej drát
     G              C
   a ze rtů kape ti jed
   pořád nevěřím
             D       H
   že tohle v sobě ukrýváš.
   
2. Možná to přestane
   možná se sama polekáš
   a znovu si nasadíš
   tu svoji starou známou tvář.
   
   Jenže už napořád
   budu mít v sobě schovanej strach
   kolik těch proměn
   ještě přede mnou schováváš.
   
   Kolik těch proměn přede mnou schováváš,
   kolik těch proměn přede mnou schováváš.
   
R: Óó před sebou mám...