Indián

Damiens

Heja...
S indiánskou krví –
ve vráskách písmo předků svých
vepsaný má ortel –
duší bratrů nejbližších.

Je to dávno, co tahle zem
nejhezčí pod sluncem,
stovky roků ukrytá
před zrakem bílých bratrů.

Život šel, koho zajímá
ortel bohů odmítá.
Je to dávno co tahle zem
byla zemí indiánů.

Heja...

R: S žárem pod sluncem
   bloudí malej indián
   strach, žár nevnímá
   hledá stopy předků svých.
   V žáru pod sluncem,
   bloudí malej indián
   strach, ten nevnímá
   v nekonečných prériích.

Heja...

S indiánskou krví –
ve vráskách písmo předků svých
vepsaný má úděl
však v srdci svém se nesmíří.

Je to dávno, co tahle zem
nejhezčí pod sluncem,
stovky roků ukrytá
před zrakem bílých bratrů.

Život šel a neznal cíl,
voda tekla ohnivá,
otrávila tuhle zem
svět indiánů.

R: S žárem pod sluncem –
   bloudí malej indián
   strach, žár nevnímá –
   hledá stopy předků svých.
   V žáru pod sluncem –
   bloudí malej indián
   strach, ten nevnímá
   v nekonečných prériích.

Heja...