(Na na na
na na na na
na na na
na na na na)

Už zase je mi velkoměsto těsný
schovávám tvář za brýle Klárka Kenta
myslím na paralelní vesmír kam, když vyrazím stres hned bude ten tam
vždyť jen, co odjedu kousek od města

Superman smí se zase ze mě stát

už pondělí bejvám bez nálady
v úterý lezu nervozitou po zdi
a ve středu si nevím rady
vědomej si svý závislosti
všechny čtvrtky těším se jen na pátky,
kdy na svou chatu můžu jet zpátky

Má chata, můj hrad
místo, co mám rád bez výhrad
má oáza zapomnění, když svět kolem v cajku není
má chata, můj hrad
písek na němž můžu si hrát
svobody ostrůvek v lochu, kde jsem volnej aspoň trochu víc
než je normální za všedních dní trochu víc
než je normální za všedních dní

opouštím metropoli a s ní i svou roli,
co hraju v týdnu tady nemá váhu žádnou
vždyť tady můžu být kýmkoli
kým cítím se být pod fasádou
šerifem či třeba lovcem mamutů,
co ve mě dříme vím, že najdu tu

Má chata, můj hrad
místo, co mám rád bez výhrad
má oáza zapomnění, když svět kolem v cajku není
má chata, můj hrad
písek na němž můžu si hrát
svobody ostrůvek v lochu, kde jsem volnej aspoň trochu víc
než je normální za všedních dní trochu víc
než je normální za všedních dní

civilizaci zdá se, co by kamenem při bližším pohledu je, ale spíš v dáli a rádi tu na ní zapomenem a, co tam hoří tady nás nepálí
a pak celej víkend sbíráme sílu

Má chata, můj hrad
místo, co mám rád bez výhrad
má oáza zapomnění, když svět kolem v cajku není
má chata, můj hrad
písek na němž můžu si hrát
svobody ostrůvek v lochu, kde jsem volnej aspoň trochu víc
než je normální za všedních dní trochu víc
než je normální za všedních dní

má chata, můj hrad.