D A D
1. Zase už mě vysadili,na pobřeží neznámého světadílu
A D
A já steží můžu tušit ,co mě čeká
G A D G
Na pospas nechali mě nebezpečím, bezejmenným nástrahám a divným
D A D
řečím, nevím kam jdu, prostě někam
D A D
Nepochopitelná, i když věčně stejná cesta
G A D
Nevyzpytatelná, nevyzpytatelná pouť
D A D
Za krajně pochybného doprovodu mapy s množstvím bílých míst
A D
jdu dál do nitra nových světů
G A D
Podél cesty zatím jenom matně tuším,kmeny starých chmatáků i
G D A D
dobrých duší, moulů a smíšků i zlých skřetů
R:
D A D
2. Jsem Francisco Pizzaro,a kouzelníci domorodců věří
A D
že mám pod čepicí skoro všechno, což tam vůbec nemám
G A D G
Kde co mě mýlí, já však nedovolím,aby na mě někdo poznal že se divím
A D
všem nevyzpytatelným změnám
D A D
Když si potom ranní mlha sedne,spatřím v dáli masiv jménem odpoledne
A D
podle mapy za ní leží vlažné moře zvané večer.
G A D A
K němu mířím, třistapětašedesátkrát za rok, šířím zprávu, že jsem to
D
přežil
R: Nepochopitelná, i když věčně stejná cesta
nevyzpytatelná, nevyzpytatelná pouť.