Nitky

Michal Prokop

Rozum? Ten mi říká: Už jsi toho udělal dost!
Srdce z posledních sil vzlyká: Pitomost pitomost pitomost!
   
Co je to napsat generační píseň?
Zahrát a na všechno se vykašlat
A nechat toho, kdo by si ji chtěl poslechnout
Nahrát na kazeťák a to o čem zpívám vybojovat
   
Být za zrcadlem, zrcadlem
Perlou sviním
Neuměním
Psím žrádlem
Být generačním hrdinou nebo degenerovaným zrádcem
Zlatým rouchem, perským šachem, spodním prádlem
Diorem v licenci
Neomezeným vládcem
   
Revoluční píseň – teroristka na Hodně tisíc kubíků
V koženém sáčku na holém těle
V holínce rezavou trubku žlábek mezi prsy
Ochlazený francouzákem
Povídá mi: Hele Pepíku
Jestli ses celé roky nepřetvařoval tak jdeme!
A pomohla mi trochu pravým hákem
Patříš k nám!
   
Sebrala mý prachy, sebrala mi vše co mám
Nasedl jsem neochotně za ní
Přidala plyn
A v první zatáčce mě setřásla
Odcházím za horizont
Kulhavě jako Chaplin
   
Prázdné parky za ostnatým drátem
Kavárny v rekonstrukci – zavřený
Pode mnou se otevírá kráter
Cíle jsou dány
Nitky dálkoměru zkřížený
Krysy se plíží koncentrákem
Cíle jsou dány
Nitky dálkoměru zkřížený
Cíle jsou dány
Nitky dálkoměru zkřížený