Když je mi nejhůře

Marie Rottrová

Na kraji města olše nad vodou
jak dámy s kapesníčky
tiše pláčou do řeky

Když je mi nejhůře  /když pláče/
sedám si na ten břeh
říkám jim   /jo holky/
holky, máme hold pech

/smutek je kruh, jak oheň, voda i vzduch
 náš smutek je kruh, jak oheň, voda i vzduch/

Když je mi nejhůře  /když pláče/
sedám si na ten břeh
říkám jim   /jo holky/
holky, máme hold pech

/spadlý list jako vor po vlnách lehounce skáče 
 poslední meteor, poslední kapička pláče
 spadlý list jako vor po vlnách lehounce skáče
 poslední meteor, poslední kapička pláče/

Když je mi nejhůře  /když pláče/
sedám si na ten břeh
říkám jim   /jo holky/
holky, máme hold pech

Na kraji města půl dne od lidí
své olše ubrečené
marnomarně konejším 

Když je jim nejhůře  /když pláčou/
sedám k nim na ten břeh
říkám jim  /jo holky/
holky, máme hold pech

/smutek je kruh, jak oheň, voda i vzduch
 náš smutek je kruh, jak oheň, voda i vzduch/

Když je nám nejhůře  /když pláčem/
sedáme na ten břeh
říkáme  /jo holky/
holky, máme hold pech

/spadlý list jako vor po vlnách lehounce skáče 
              lehounce skáče
 poslední meteor, poslední kapička pláče
              kapička pláče
 spadlý list jako vor odnáší smutky mé sladké
              hmm
 poprvé, naposled, jedenkrát, milionkráte/

Když je nám nejhůře  /když pláčem/
sedáme na ten břeh
říkáme   /jo holky/
holky, máme hold pech

Poprvé, naposled, jedenkrát, milionkráte
poprvé, naposled, jedenkrát, milionkráte
poprvé, naposled, jedenkrát, milionkráte
poprvé, naposled, jedenkrát, milionkráte ...