Zas někdo slavnej odešel, v životě sem o něm neslyšel
Sociální sítě plný slz, respekt střídá cynismus
Ze všech stran se valí R.I.P. pro hvězdu nebohou 
V novinách budem zejtra číst, vraždili drogy a alkohol

Kráčet životem „Walk the line“, umřít slavnej by bylo fajn
Založil sem rockovej band, síň slávy dobijem
Začnu si kopat vlastní hrob, úsměvy zblednou
vím, zas udělal bych tenhle krok, žijem jen jednou

Až se mi srdce zastaví, doufám že to někdo oslaví
Pak bude čas ohlídnout se zpět, na prožitých dvacet sedm let

Prázdný pózy neprobouzí, čím větší kořist tím větší hlad
Národní smutek nehasnoucí, evokující mrazení zad
Příběhy srdcervoucí, nechtějte mě rozesmát
Já mám svoje doufám jistý, welcome to twenty seven club

Zkouším si představit jaký to bude, až mi nohy ztěžknou
A oproti nekonečný nudě začne se něco dít, nechci mít klid
Třeba se v něco dalšího převtělit
Je to východisko, je to cesta, i když na první pohled se to nezdá
Jen nevzdávat to do poslední chvíle
Na každýho čeká jeho zelená míle

Žádný pózy neprobouzí, nebudem si nalhávat
Všechny tváře kolemjdoucí, chci vidět jen a jen se smát
Příběhy nestárnoucí, co mají rychlej spád
Já mám svoje doufám jistý