Bez těch frází nejsme nic – buď chvíli jako já
Pouštěj ze rtů čím dál víc – o čem se mi zdá

Jednou mlčíš, nechceš říct, že jsi stejná jako já
Jindy křičíš z plnejch plic – dveře zavírám

R: A tak si vybírám, v rozporu k zásadám, marně vzpomínám, kdy bylo líp
   Nálady rozličný, zaplatím odškodný, zázraky nemožný proměním v cit
   Dívám se k oblakům, navzdory rozpakům, rozumět náznakům, nebo Tě skrýt
   Pomalu dopíjím, Tvá slova neslyším, vlastně nic necítím, přestanu snít

A roky běží, pořád to trvá
Na srdci leží zbytečný slova
Co pořád řešíš, já nejsem vrba
Do který mluvíš, v hlavě mi ...