Javory

Yvonne Přenosilová

Tam za horou,žije můj milý,
stáda pase u ohně spí ,
tam za horou  žije můj milý,
štíhlý v pase  uměvavý.
Javory kvetou,řeka se chystá
a sólo vln nedá mi spát,
jsem bosa u řeky ,ty můj daleký 
ty můj daleký pabe stád.

V rukou mi řeka zní,
plná slunce a mraků 
a krůpěj plyne pomalu z řas
a hyne,den bez tebe mine 
a zůstal zůstal jen ztracený čas.

Až javorový list,snad ti do ohně padne,
ty sám ohni řekneš je čas 
a koní kopyta tvou řekou omytá ,
na břeh  pozvou můj hlas .

Do ohně padá list,zlý je snad,
víš nechtěl jsi číst,
to co budu psát,
bosa u řeky dááál,bosa u řeky dál,
pane stád.