Přece to nevzdám

Vojta Kiďák Tomáško

     G                     C           G
1. Znám stejný nebe, vím, kam pod ním jít,
                        C          D
   tam, kde se klikatí cestička k horám,
       C                G       Ami
   [: potvory boty ňák začaly dřít,
       G                         C(D7)   G
      no, když jsem začal, tak přece to nevzdám. :]

2. A kde jsou ti kluci, stejní jak dřív,
   zmizeli mávnutím a zbyl jenom účet,
   [: najednou moudří a všechno znaj líp':
      do stolů třískat a na děti křičet. :]

3. A jestli jsou písně čisté jak tenkrát,
   tak vůbec jim nechybí blýskavý šat,
   [: zamrazí v zádech, až nemůžeš dýchat,
      musíš je bránit, když přijdou je brát. :]

4. A dobře znám pány, jak dovedou koukat,
   když bojí se písní, co pálí jak líh,
   [: ale zkuste jim svou pravdu do tváří foukat,
      shoříte na troud jak slaměnej vích. :]

5. Ale stejný jsou holky, stejný jak dřív,
   krásný jak kytky, ale nekvetou pro vás,
   [: vám zůstali chutě a narostl břich,
      s přehledem profíků bijete pod pás. :]

6.=1.