NOCÍ ZNÍ BLUES, MĚSÍC HO TIŠE PÍSKÁ, 
NOCÍ ZNÍ SMUTNÝ BLUES, PRO TOHO, 
KDO JE SÁM, TESKNĚ ZNÍ, 
PRO TOHO KOMU SE STÝSKÁ, A NEMŮŽE SPÁT JAKO JÁ, 
TO DÁVNO UŽ ZNÁM. 
 
KAMARÁD MŮJ, MĚ K RÁNU ASI ZRADIL, 
JAK ZMIZEL, TAK S NÍM, TAK I TÓN, 
CO TVÁŘ MI HLADIL. 
JE PRYČ, CO NADĚLÁM, TOUHOU SE NENASYTÍM, VŽDYŤ MĚSÍC TEN VÍ, KDO JE SÁM, TEĎ JINDE PÍSKÁ A SPÍ. 
 
NABÍZÍM VŠECHNO ZA PÁR TÓNŮ, ŽÁDNEJ NESMÍ BÝT POSLEDNÍ, CHCI TO ZAŽÍT, MÍT Z MUZIKY ÚŽEH, 
TÓNY JSOU SI, BLUES MĚ SVLÍKÁ Z KŮŽE, JE JE. 
 
NOCÍ ZNÍ BLUES, CO MĚSÍC TIŠE PÍSKÁ, 
SMUTNÝ MOLLOVÝ BLUES, TA HUDBA JE MI BLÍZKÁ, 
NEZŮSTAL SÁM, KOMU SE PO NOCÍCH STÝSKÁ, 
A NEMŮŽE SPÁT JAKO JÁ, TO UŽ DÁVNO ZNÁM. 
A NEMŮŽE SPÁT JAKO JÁ, TO UŽ DÁVNO ZNÁM. 
TO DÁVNO ZNÁM. 
TO DÁVNO ZNÁM. 
TO DÁVNO ZNÁM.