Na louku si vyšli zářivou
Táta, máma a syn
Na louku si vyšli zářivou
Táta, máma a syn

A tam se honili jak uličníci a v poledne právě
Kopretiny dotrhali, obědvali v trávě

Na louku si vyšli zářivou
Táta, máma a syn
Táta, máma a syn

Mít čas, mít čas, zapomenout na starosti
Mít čas, mít čas, být si vzácní jako hosti

V potoce se všichni brouzdali
Táta, máma a syn
V potoce se všichni brouzdali
Táta, máma a syn

A koho ploutev ryba zašimrala, posadil se smíchy
Tak prý krásně zapomněli na rodinné hříchy

V potoce se všichni brouzdali
Táta, máma a syn
Táta, máma a syn

Mít čas, mít čas, zapomenout na starosti
Mít čas, mít čas, být si vzácní jako hosti
Mít čas, mít čas, za ruku se vzít
Za ruku se vzít a někam jít

Když se večer domů vrátili
Táta, máma a syn
Když se večer domů vrátili
Táta, máma a syn
Tak celý byt měl chvojí z borovice, kopretiny vázu
Bouřky byly u nich doma jen lehčího rázu

Když se večer domů vrátili
Táta, máma a syn
Táta, máma a syn

Táta, máma, táta, táta, máma, máma
Táta a máma, táta a máma, táta, máma a syn
Táta, máma a syn, táta, máma a syn
Táta, máma a syn, táta, máma a syn...