Kosmické děti

Václav Neckář

Slyšelas někdy trávu růst
a nebo šeptat sníh
slyšelas někdy smát se blues
a nebo hořet dým 
slyšelas někdy rozmlouvat němý oceán
slyšelas někdy vyplouvat svou myšlenku k horám

R: Milion let tě objímám
   milion let tě objímám 
   jsme kosmické děti 
   ty a já 
   milion let tě objímám
   milion let tě objímám
   jsme kosmické děti
   ty a já 

Vidělas někdy smát se noc 
a nebo plakat den
a mělas někdy v ruce moc
házet se svým snem
vidělas někdy zlatý lak
padat oblohou
vidělas někdy že horizont 
ti klečí u nohou

R:

Cítilas někdy svoji schráň 
jednou naposled
cítilas někdy, že máš dlaň
a vní celý svět
cítilas někdy svojí tvář
přimo před sluncem
cítilas někdy hvězdnou tvář 
a podnohama zem

R: