Ami              C
R: Jede jede rytíř, jede do kraje
   G                  Ami
   Nové dobrodružství v dálce hledaje
   Ami               C
   Neví co je bázeň, neví co je strach
   G                  Ami
   Má jen velké srdce a na botách prach

   F                       E
1. Jednou takhle v neděli, slunce pěkně hřálo
   F                   E
   Bylo kolem poledne, když tu se to stalo
   F             G
   Panáček uhodí pěstičkou do stolu:
   F                  G
   Dosti bylo pohodlí a plnejch kastrólů!
   Ami                     G
   Ještě dneska stůjcostůj musím na cestu se dát
   F                        E
   Tak zavolejte sloužící a dejte koně osedlat!

2. Ale milostpane! spráskne ruce starý čeledín
   Ale pán už sedí v sedle a volá s nadšením:
   Má povinnost mi velí pomáhat potřebným
   Ochraňovat chudé, slabé, léčit rány nemocným
   Marně za ním volá stará hospodyně:
   Vraťte se pane, lidi sou svině!

3. Ale sotva dojel kousek za městskou bránu
   Z lesa na něj vyskočila banda trhanů
   Všichni ti chudí, slabí, potřební - no chátra špinavá
   Vrhli se na něj a bili ho hlava nehlava
   Než se stačil vzpamatovat, bylo málem po něm
   Ukradli mu co kde měl a sežrali mu koně

4. Vzhůru srdce! zvolá rytíř, nekončí má pouť
   Svou čest a slávu dobudu, jen z cesty neuhnout!
   Hle, můj meč! (a zvedl ze země kus drátu)
   A zde můj štít a přílbice! (plechovka od špenátu)
   Pak osedlal si pavouka, sed na něj, řekl Hyjé!
   Jedem vysvobodit princeznu z letargie

5. A šíleně smutná princezna sotva ho viděla
   Vyprskla smíchy a plácla se do čela
   Začala se chechtat až jí z očí tekly slzy
   To je neskutečný, volala, jak jsou dneska lidi drzý!
   O mou ruku se chce ucházet tahle figůra
   Hej, zbrojnoši, ukažte mu rychle cestu ze dvora!

6. Tak jede malý rytíř svojí cestou dál
   Hlavu hrdě vzhůru - on svou bitvu neprohrál
   I když král ho nechal vypráskat a drak mu sežral boty
   A děvka z ulice mu plivla na kalhoty
   Ve světě kde jsou lidi na lidi jak vlci
   Zůstává rytířem - ve svém srdci