F 
Smůla zle se na mě mračí ! 
 
         C	         G             C 
Sedí smůla na rozcestí, černej klobouk na hlavě 
            Am	          Dm	      G 
a každýho, kdo jde kolem, prohlíží si zkoumavě. 
	F	 C		Am 
Chodím tudy každej tejden, občas něco utrousí, 
C			    G		C 
že se stejně jednou sejdem, zabručí si pod fousy. 
 
               F			   C 
R: Smůla zle se na mě mračí, šije k džínám záplaty. 
	       F		          G 
   Obrátím se, to jí stačí a hned mi skočí, skočí, skočí na paty. 
 
Sedí smůla na rozcestí, černý brejle na očích, 
usmívá se samým štěstím, jak to zase roztočí. 
Koho dneska doprovodí ? Jedna věc mě zajímá. 
Jak to na tom světě chodí, smůla věčně štěstí má. 
 
R: Smůla...
 
Koho chytí, kdo se neda, kdo jí bude utíkat, 
tohleto si smůla bledá umí vždycky spočítat. 
Hned je na nohou a stojí, zastříhá si ušima 
a kdo se nejvíc bojí, toho ráda objímá.