Ami E7 Ami
Na severu chatu měl dřevěnou, říkal, že je život samý blud
E7 Ami Dmi
winchestrovka byla jeho ženou, Jerry vlčák jeho věrný druh
Ami E7
Ami
Radoval se starý lovec koží, že se jeho kořist stále množí
Ami Ami E7
A
a když večer u krbu se hřál, Jerry vlčák u nohou mu stál.
A E
R: Jerry, starý brachu, jsme tu stále sami
A
nikdo nechce snášet krutý osud s námi
E
až nás ruka tvrdá do propasti srazí
A Ami
nikdo nezapláče, že tu někdo schází
Když se jednou vrátil z města domů, přivezl si olovo a prach
přivez` sobě také mladou ženu, první kvítek, na který kdy sáh
Říkával ten starý lovec koží, že se jeho kořist stále množí
a když večer u krbu se hřál, Jerry zalez, jakoby se bál
R: Jerry, starý brachu, už tu nejsme sami
žena bude snášet krutý osud s námi
až nás ruka tvrdá do propasti srazí
ona si zapláče, že tu někdo schází
Jednou našel chatu opuštěnou, unikl mu první jara květ
tu, co kdysi nazýval svou ženou, chaos města zavolal si zpět
Trpce se jen usmál lovec koží, zkušenosti životem se množí
když pak vítr od severu vál, Jerry vlčák tiše naslouchal
R: Jerry, starý brachu, už jsme zase sami
žena nechce snášet krutý osud s námi
až nás ruka tvrdá do propasti srazí
nikdo nezapláče, že tu někdo schází