Jsem nádraží

Zdeněk Svěrák, Jaroslav Uhlíř

   C
1. Jsem jako nádraží,
   mám na čekání, na loučení koncesi
   jsem jako nádraží
   a po peroně dívky jdou jak procesí,
           Ami F G
   to jsem já.
   
2. Jsem jako nádraží
   a pro vzpomínky úschovnu mám bezednou,
   vždycky mě zaráží,
   že lásky mé si vůbec něco vyzvednou,
   to jsem já.
   
   Jsem jak to nádraží.
   
   F          G
R: Vlak půlnoční
   F          G
   už z dálky září,
   F          G
   vlak půlnoční,
                  (F           C)G
   těch vozů, těch oken, těch tváří.
   
3. Jsem jako nádraží,
   co zachvívá se každou novou soupravou,
   vy, slečno s bagáží,
   vy dozajista také nejste tou pravou.
   
   Jsem nádraží,
   jsem nádraží.
   
4. Haló, tady nádraží.
   Ne, ještě nepřijela, má zpoždění.
   Čekám ji každou chvíli,
   čekám ji už léta.
   
   Ovšem - také je možné,
   že byla odkloněna na jinou trať,
   a že naší stanicí nikdy neprojede. 
R:
   
5. Jsem jako nádraží,
   mám na čekání, na loučení koncesi
   jsem jako nádraží
   a po peroně dívky jdou jak procesí.
   
   Jsem nádraží,
   jsem nádraží,
   jsem nádraží.