Pianista

Sto zvířat

Už je tma a venku prší
černá žlutou prolíná
na podlaze rovný čáry
nekončej, jen začínaj

Ten bledej kluk za sklenicí
u pultu to rozehrál
a kolem něj různý typy
každej něco vykládal

Běloch v černym, černoch v bílym
tma na lesklym nátěru
po baráku lítaj hlasy
ve výtahu nahoru

Zas si budeš večer číst
hotelový knihy
ráno až se probudíš
uvnitř ve svý botě
nevylezeš z postele
několik dní v tejdnu

Vylez ven a bouchni dveřma
tvař se zase vesele
jak tříprstej pianista
v hluchoněmý kapele