D                        G
1. Ten černý pramen vlasů tvých já chci zas držet v rukách svých
       D                         A
   a slyšet, co v něm vítr vypráví,
        D                      G
   jak voní zrána lesní mech, tak rychle, honem, samej spěch,
        D          A             D
   ať stihnu ještě expres východní.

2. Po pěti letech, Bože můj, já držím v ruce dopis tvůj
   a vím jen, kdy a kde tě čekat mám,
   však se svou tváří nevinnou musíš se smířit s pravdou tou,
   že láska má už tobě nepatří.

3. Jen mlč, už dál nic neříkej, můj svět je jinej, není zlej,
   cestou svou má každej právo jít,
   až najdeš jednu z pravejch cest, ke štěstí tou pak dej se vést
   a jen hlas svýho srdce poslouchej.

4. Já slyším tvýho srdce hlas, není slyšet kromě nás,
   říká, ať vlak u nás nestaví,
   vidím tě na zápraží stát, pak mizíš v dálce, je to tak,
   že vlak v týhle stanici nestaví,
        D              A         G D
   že vlak v týhle stanici nestaví ...