Zdá se, že máš rád ten divný lov
Otrlých lovců vlastních slov
Povolná chuť však s jídlem roste
Náboje slepé střídají ostré

A čas je vítr v protisměru
Každý tvůj zásah si moc beru
bezedné noci jsou naším jměním
Poslední slovo se nejvíc cení

Jsme jako dráty, co spadly na zem
Počítáme ztráty a jenom blázen
Chtěl by je vrátit do korun stromů
Slova jsou zprávy
Z kamenolomů

Zůstala víra k nedůvěře
Spánky až k ránu bez večeře
Zaťaté prázdné pěsti z dlaní
A smutné boje beze zbraní

Vzdáleni víc než kdo z nás by chtěl
Dosáhni na mě, jsem na dostřel
Přestřelky slovní, nás neopouští
Tvůj prst je pořád, na špatné spoušti

Jsme jako dráty, co spadly na zem
Počítáme ztráty a jenom blázen
Chtěl by je vrátit do korun stromů
Slova jsou zprávy
Z kamenolomů

Jsme jako dráty, co na zemi leží
Jiskříme zkraty, když v létě sněží
Jsme jako vítr, oheň a země
Není co ztratit
Dotýkej se mě
Dotýkej se mě
Dokud je čas
Dotýkej se mě

Jsme jako dráty, spadaný v lese
Není co ztratit
Dotýkejte se
Dotýkejte se
Teď hned
Dotýkejte se