Když padla rosa do jetele

Šlapeto

1. Já co mládenec jsem byl sám a sám pláteníkem na venku
   a jedno jediný co jsem kdy vyved', měl jsem rád svou panenku
   Já ji měl celou zimu rád a léto necelé
   bože jedno jediný, já ji chtěl hřát, když padla chladná rosa do jetele

2. Jednou v noci za mnou přišla vikýřem z pavlače
   a kolem krku mě vzala, dala se do pláče
   Plakala, bědovala moc, klekla u postele
   já v náručí ji hřál pak celou noc, když padla chladná rosa do jetele

3. Ještě jsem mládencem a jsem se synkem pláteníkem na venku
   a vždycky když se mu do očí podívám, myslím na tu panenku
   Myslím na tu zimu tenkrát a léto necelé
   a jak jsem ji v náručí hřál bůhví kolikrát, když padla chladná rosa do jetele