C  Csus4 C                   Csus4 C
1. Sto barevnejch slov       nám na cestu svítí,
                   C  Fmaj7 C          Dmi G
   sto barevnejch vět        a lákavej cíl,
                   C  Csus4 C                    Csus4 C
   prej až celej svět        sám za nos se chytí,
                      C  Csus4 C     Fmaj7     C  Csus4 C
   to pak nejpozděj hned        svůj dostanem díl.

            C                                Dmi
R1: Škoda slov, je jich víc, nežli na nebi hvězd,
                                             C
    škoda slov, co je jich u všech dálnic a cest,
                                              Dmi
    co je zdí, co je ploch, smutnejch pomníků slov,
     F         Cmaj7  Dmi    Cmaj7               Dmi
    zatím nám na záda prší a nespraví střechu a krov
                     C  Csus4 C    Fmaj7        C  Csus4 C
    sto barevnejch slov,       sto barevnejch slov.

2. Sto darebnejch slov se mi na jazyk vtírá,
   marně odvahu sbírám, jak nahlas říct,
   můj havraní strach, strach o kousek sýra
   je větší než stud, že jsem neřekl nic.

R2: Ale věř, že bych rád aspoň pro tebe lhal,
    zelenou, růžovou, jak to fajn bude dál,
    voňavý opiát, abys klidněji spal,
    prší a venku se setmělo a nechce se ven do ulic,
    doma nás zůstalo víc, doma je nás zas víc.

3. Tolik velikých slov jsi za ta staletí zažil,
   tolik zmarněných let, tolik zbytečných chyb,
   a jen vysoký plot náš tichý zpěv stráží,
   že tu chceme mít svět, co zpívá nahlas a líp.

R3: Co je nás, nás je víc, nežli na nebi hvězd,
    a co je lží, co je zdí i třeba uprostřed měst,
    jediným znamením je tvoje čest,
    za krk nám krvavě prší, podej mi ruku teď hned,
    je jen jediný svět, je jen jediný svět.