Ve smutných domech smutný lidi
biče budíků do tmy budí
Léta už se nedospali
tlumeně kašlou oči je pálí
Slabí hrubí zlí a hodní
v bludných kruzích jdou den po dni
Čas protéká jim mezi prsty
a tolik touží mít svý jistý

A dál marně čekají na osudovou chvíli
A dál nic se nepodobá vysněnýmu cíli
A dál život ve stínu a tanec mezi dluhy
A dál pochod vítězů zas hrajou pro ty druhý
Obyčejní smutní lidi
svoje chyby na jiných vidí

Nemoci duše pivem hojí
a na slunce se vyjít bojí
Až jednou začnou se smát
že jen pro ně svízel kvete
Strach se zlomí jako sláma
a vítr všechny smutky smete

A dál čekat nebudou na osudovou chvíli
A dál o nic nebudou blíž k vysněnýmu cíli
A dál vyjdou ze stínu a nezaplatí dluhy
A dál pochod vítězů ať hrajou pro ty druhý