Emi        D         C           Ami       D        G 
1. Jdu po staleté dlažbě uličkou, které jméno dal Svatý Bartoloměj 
   Ami               H                     Emi         D            C 
   A lampa, která tu rozpouští tmu, je tak velkorysá v téhle smutné době 
   Ami              D     Hmi               E 
   Z tváře mi umyje stín, zdarma, to nepochopím 
   Ami                    C       D           G 
   Každý má místo pod sluncem, jí stačí místo pod tmou 
    
2. Začalo pršet, to veliký pan Šéf už se nevydržel na tu špínu dívat 
   Vytáh jsem deštník, mám totiž chuť chvíli se před celým světem skrývat 
   S deštníkem jistota je, že dnes mi hlavu nikdo neumyje 
   Každý si hledá výsluní, on šťastný je, když prší 
 
   Ami                    C    D       G     G/F#        Emi 
R: Vdechnu-li život předmětům, na svět rázem změní se mi pohled 
   Ami                 C    D       G        G/F#  Emi 
   Pohladím kliku u dveří a vždycky pozdravím svůj oběd 
   Ami              Hmi               G                C 
   Závorám u trati vystřihnu poklonu, na světě bývá to tak 
   Ami                 C                       D 
   Člověk se totiž ukloní jenom když ujíždí mu vlak 
    
3. A jak si žiju, hledám odpověď, k čemu je blázen vlastně dobrý 
   Našel jsem kámen, tak jsem ho zved a jen pro radost ho trochu stranou hodil 
   Rázem já odpověď znal, ten šutr mi totiž poděkoval 
   Už dlouho ležel na místě a teď s ním někdo pohnul 
    
R: A proto chodím po světě a hážu kamením, ať se každý diví 
   Podpírám tajně zábradlí, které se prohýbá pod náporem lidí 
   Čaj, ten si udělám z vlažné vody, abych hrníček neopařil 
   Člověk by tuhle moji práci stejně neocenil 
 
R: Vdechneš-li život předmětům, na svět rázem změní se ti pohled 
   Pohladíš kliku u dvěří a vždycky pozdravíš svůj oběd 
   Závorám u trati vystřihneš poklonu, na světě bývá to tak 
   Nechceš-li, nemusíš se dívat, jak nám v dálce mizí vlak