Byla by to svízel,
kdyby ten hoch nepoh' v nouzi největší,
pomohl a zmizel,
a dlužník princ, jak se pric za to odvděčí.

Bez něho bychom tam v tom zkysli
a mě jedno teď jen táhne myslí.

R: Nezapomínejme, bratři, dluhy splácet, jak se patří.

Přijmeš pomoc, když se potíš,
ale s pamětí pak míváš potíž.

R: Nezapomínejme...

Vždy jsem věřil očím
a tenhle kluk ochočil si mě pohledem,
na koníčka skočím
a spolu k nám, domů k nám, chlapce přivedem.

On do života slunce vnes' mi
a tak za dlužníky nás mít nesmí

R: Nezapomínejme...

Všichni budem štastni,
Běla a já se zas blíž k sobě přivynem,
jako by byl vlastní,
budeme s tím klukem žít jako se synem.

A co Magdaléna, krásná Madlén?
Bude v zámku dělat šéfku pradlen.

R: Nezapomínejme...

Každá pomoc v nouzi těší,
ale oplácet ji bývá těžší.

R2: Neváhejme, bratři, dluhy splácet, jak se patří

Na tom jednom se nejspíš shodnem,
kdo nám bodnul, tomu rovněž bodnem.

R2: Neváhejme...

R2: Neváhejme...