D                            A                 D
1. Zase už mě vysadili,na pobřeží neznámého světadílu
                         A      D
   A já steží můžu tušit ,co mě čeká
             G                      A              D           G
   Na pospas nechali mě nebezpečím, bezejmenným nástrahám a divným      
                    D    A      D
   řečím, nevím kam jdu, prostě někam
   
   D                 A                 D
   Nepochopitelná, i když věčně stejná cesta
   G               A              D
   Nevyzpytatelná, nevyzpytatelná pouť
   
   D                             A                       D
   Za krajně pochybného doprovodu mapy s množstvím bílých míst
                     A     D
   jdu dál do nitra nových světů
        G                        A                 D            
   Podél cesty zatím jenom matně tuším,kmeny starých chmatáků i   
           G             D        A      D             
   dobrých duší, moulů a smíšků i zlých skřetů
   
R:
    D                             A             D
2. Jsem Francisco Pizzaro,a kouzelníci domorodců věří
                                    A             D
   že mám pod čepicí skoro všechno, což tam vůbec nemám
          G                  A         D                           G
   Kde co mě mýlí, já však nedovolím,aby na mě někdo poznal že se divím
               A          D
   všem nevyzpytatelným změnám
   
   D                              A                          D
   Když si potom ranní mlha sedne,spatřím v dáli masiv jménem odpoledne
                               A           D
   podle mapy za ní leží vlažné moře zvané večer.
         G            A                         D             A
   K němu mířím, třistapětašedesátkrát za rok, šířím zprávu, že jsem to 
   D
   přežil
     
R: Nepochopitelná, i když věčně stejná cesta
   nevyzpytatelná, nevyzpytatelná pouť.