Na mně se ruce střídají
   Jak včely na květu
   Jsem stará klika mosazná
   Bez vášně, bez vznětu
   
   Jsem symbol, který otvírá
   Vždy někam za něčím
   Jsem chladná, nemám emocí
   Při smutku nebrečím
   
   Na mně se ruce střídají
   Studené i plné potu
   Po výhře zdařilé
   I po bankrotu
   
   Já dveře lidem otvírám
   Do štěstí, do psoty
   Já pouštím lidem do bytu
   Radost i trampoty
   
   Mě pošťák svírá s ostychem
   Když mačká telegram
   S nevlídnou černou lemovkou
   A neví kudy kam
   
   Jsem vlastně sluha bez pánů
   A trochu filosof
   Já nové cesty začínám
   I cesty na hřbitov
   
   Na mně se ruce střídají
   Pěstěné i plné vrásek
   Ty ruce prosící
   Stařen i krásek
   
   Já dveře lidem otvírám
   Do slunce závějí
   Na mně se ruce všech
   S nadějí zachvějí
   
   Jsem stará klika mosazná
   Mé tělo churaví
   To neustálé škrcení
   Mě dávno nebaví
   
   Už aby slévač roztavil
   Mé tělo trpící
   A třeba ze mě udělal
   Jazzovou poklici
   
   Pak budu snídat synkopy
   A regtime k večeři
   Nečekat jako pitomá
   Kdo vejde do dveří