Kdo - jako my - má doma štěne,
chodívá si s ním s chutí hrát
a přiom brblá dennodenně,
že po něm musí utírat.

To mně spíš vadí naštěněti,
když nemá vážny interes,
když zapomíná, že čas letí
a jednou z něho bude pes.

Když jenom štěká, chroustá kosti,
líta a hlídá si svuj kout.
Když nemá kousek ctižádosti -
kam to che potom dotáhnout?

To naše taky se jen flinká
a už si myslí, že je psík.
Já mu to říkám od malinka:
"Ty skončíš jako jezevčík!"