Říkáš mi sbohem,
když srdce mé pláče
neřeknu slovem
kam myšlenka skáče.

Zdá se ti mnohem 
lepší být hráčem
láska je bolem, 
nejsi-li rváčem.

Poznáš, že barva mění svou zář,
zdání a myšlenka jsou jenom lhář.

Lásko má nejsi první ale poslední tvář,
lásko má, nejsi první ale poslední tvář,
co znám.

Vrať se mi honem,
než stanu se spáčem,
nemohu kolem
lidí jít s pláčem.

Horem i dolem
říkat jim nač jsem,
neřeknu slovem, 
neřeknu proč jsem.

Vždyť víš, že láska, kterou teď znáš,
mění snad duši, možná i tvář.

Lásko má nejsi první ale poslední tvář,
lásko má, nejsi první ale poslední tvář,
stačí slovo jen a tmavá změní se v zář,
lásko má, nejsi první ale poslední tvář,
co znám, 
co mám rád, 
co mám rád.