Na dělový kouli z roku 1835

Petr Kalandra

   A               C#mi
1. Včera mě spolkl Nazareth,
       D                   A
   aby dnes vypliv ostatky mý
   Celou noc hledám místo, kam složit vlasy šedivý.
   Hej pane nechcete mi říct, kde tu složit hlavu svou,
   ne řekl a hned zmizel tam za tou velkou bílou budovou

   A      C#mi     D
R: Sundej z něj to břímě,
   A     C#mi      D
   a nechtěj za to nic
   A        C#mi         D
   dědek ať už se nedře, hej, hej
   A  C#mi         D    A  E  F#mi  E  D
   nandej mi ho na záda 

2. Přes rameno ranec svůj, jak rád bych nějaký místo měl
   kam bych se v klidu schoval a na všechno bych zapomněl
   V tom vidím Carmen s Ghiou jak po ulici proti jdou
   Carmen, že nemá čas, že si spolu rychle užijou.
R:

3. Když přijdeš k paní Mósrové, tam není co bys řek´
   připadáš si jak v automatu, ve frontě na párek.
   Povídá mladej kmete a což takhle třeba Nathalii,
   už není právě nejmladší a tak zůstaň dneska večer s ní.
R:

4. Postarší právník mě nakop a to rovnou do koulí,
   povídá já ti cestu ukážu, ale musíš s mým psem ven.
   Povídám moment soudče, já jsem taky Homo sapiens.
   Abych si trochu ulehčil, tu ránu jsem mu navrátil.
R:
   
5. Na dělový kouli z roku 1835,
   se vezu někam dolů, je na čase mi závidět
   tak letim mezi vás, pozdravuje vás tamten svět.
   Že prej se nemusíme vracet, jé na čase mi závidět.
R: