Carpe diem per Deum

Pepa Nos

Jeden má všechno – ani to mu není dost 
a druhému musí stačit ohlodaná kost 

Je-li tedy člověk, zrozený ze ženy, 
pro nebe či peklo Bohem stvořený? 

Jeden dře a dýchá přitom z plných plic 
a druhý nemusel nikdy dělat nic 

Je-li tedy člověk, zrozený ze ženy, 
pro nebe či peklo Bohem stvořený?  

Jeden si zoufá a neví kudy kam 
a druhý se tváří jako světa pán 

Je-li tedy člověk, zrozený ze ženy, 
pro nebe či peklo Bohem stvořený? 

Jeden je sobě pánem, jiným však otrokem 
a druhý táhne krajem jak ryba potokem 

Je-li tedy člověk, zrozený ze ženy, 
pro nebe či peklo Bohem stvořený? 

Jeden je zdravý a dožije sta let 
a druhý umře dřív než vůbec poznal svět 

Je-li tedy člověk, zrozený ze ženy, 
pro nebe či peklo Bohem stvořený? 

Jeden září štěstím a pořád by se smál 
a druhému je společníkem jen smutek a žal 

Má-li tedy člověk, zrozený ze ženy, 
pro nebe či peklo být stvořený?