G F G F
G F
*. Je to tvá vina, ty jsi příčina svýho smutnění,
G F
chápej, má milá, ty jsi svítila, já měl zatmění.
Am G
1. To se někdy tak stává vítězkám
F G
zvyklejm na stupních stát,
Am G F
že se začnou těch, co jim netleskaj, bát.
Am G
To se někdy tak stává ješitám,
F G
co jsou zvyklý jen brát
Am G F G
Já z klidu tě krásně rozkmital rád, rád.
C G
R. Říkáš, jak jsem tě skoupal
Dmi F
a žes byla hloupá a nemáš chuť žít.
C G Dm
Že ti po srdci čmárám, že je po mně spára,
C G
že jen jsem tě houpal
Dm F
a tep, že ti stoupá, tím jak mě chceš mít.
C G Dm
Však pod tím vším pýcha už chystá se dýchat
G F G
a znít.
G F
*. Je to tvá vina, ty jsi příčina svýho smutnění,
G F
chápej, má milá, ty jsi svítila, já měl zatmění.
Am G
2. To, co stalo se, nejde odestát,
F G
nejspíš to bude tím,
Am G F G
že já sejmul tvůj vzácnej majestát vím, vím
R.