Tak to bylo

Nezmaři

Kam zmizel dům co na předměstí stál 
útulnej bar a za ním malej sál 
u starejch rozviklanejch stolů 
my sedávali spolu tam kdo měl ruce hrál 
 
Džúboxy v koutě ještě nestály 
písničky od boku se hrávaly 
když z nocí dělali jsme rána 
byl jako bílá vrána  kdo první šel by spát 
 
To byl čas kdy jenom pro nás se točil svět 
a jeden druhýmu tu neměl co závidět 
my jenom zpívali na mravy nedbali 
a ten kdo měl přes třicet byl  kmet 
 
Hostinská psala  účet na tácky 
desítky čárkou křížkem dvanáctky 
čas tenkrát nebyl naším pánem 
my připíjeli ránem všem narozeným dnům 
 
Pak tiše zaklapli jsme futrály 
u baru chvíli mlčky postáli 
poslední hvězdy venku hasly 
i slunci bylo jasný že večer jsme tu zas 
 
To byl čas kdy jenom pro nás se točil svět 
a jeden druhýmu tu neměl co závidět 
my jenom zpívali na mravy nedbali 
a ten kdo měl přes třicet byl  kmet 
a usnula řeka a usnula kytara jen tak ze spaní díky