Můj otec mi kdysi vyprávěl
Jak seděl v trávě na louce plné květin a včel
Po cestě z práce nad starou železniční tratí
Několik dní před tím, než se ztratil

U kuchyňského stolu jsme spolu seděli
Oba tak trochu nad věcí, oba trochu v prdeli
On už byl skoro na konci, já teprv v půlce
Za okny svítilo prosincové slunce

Tak jsem seděl u cesty, po který jsem tisíckrát šel
Koukal se do nebe a nic nevěděl
Bylo mi jako bych tudy snad poprvé šel
To je tak všechno, co jsem ti říct chtěl